Vosí hnízda aneb předvánoční harašení:-)

Jsem na mateřské dovolené a děsně si to užívám. Nemám na starosti příliš mnoho starostí, když nepočítám pravidelnou výměnu plenek, krmení lžičkou, lahvičkou, následné vyvařování lahviček, dudlíků, vaření a mixování různé zeleniny, praní a žehlení pidi oblečků a chození na procházky s kočárkem aspoň jednou denně. Jo je to prostě intelektuální pohoda a tak mám čas myslet na něco tak stresujícího jako jsou Vánoce s téměř zamilovaným úsměvem, plná něhy a očekávání. Budou to naše první společné Vánoce jako rodina. A tak jsem neodolala a rozhodla se, že přišel čas na trochu té předvánoční pohodičky. Protože momentálně opět držím dietu, v mých snech se Vánoce smršťují do vůně curkoví, vánočky, čokoládových bonbónů a jiných, podobně lákavých, představ. A tak jsem se rozhodla vytvořit vosí hnízda. Při své obvyklé ranní procházce jsem si zakoupila formičku i s šikovným dávkovačem na vaječný likér. Koupila vše potřebné a těšila se domů. Hezky posadím Emičku do židličky, dám jí k hraní kus těsta, zapálím si vonné tyčinky a za zvuku příjemné hudby budu tvořit.  Jak jsem tak byla v té povznesené náladě, rozhodla jsem se ještě uvařit manželovi jeho oblíbené jídlo i s polévkou. 
Těsto jsem uplácala, zapomněla jsem si vyhrnout rukávy, ale jinak šlo vše jako po másle. Emi způsobně hačala a pozorovala maminku při práci. Mezitím, co těsto hezky odpočívalo v ledničce, uvařila jsem rizoto téměř italské a vývar s nudličkami. 
Vosí hnízda (nebo také úlky) jsem dělala poprvé v životě. Náplně z másla se mi zdála příliš nezajímavá a tak jsem ji vytvořila smícháním salka a vaječného koňaku. K tomu jsem užila šikovný dávkovač, který chytře prodávají jako součást formiček na úlky. Připravila jsem si cukr, vařečku na důlek a šlo se na to. Jen mi nikdo neřekl, že to bude takhle strašně lepit. Po prvních dvou výtvorech jsem toho měla plné zuby! Těsto všude, Emi přilepená na mé noze mi bránila ve volném pohybu (samozřejmě řvoucí), super krém vytékal a piškoty byly moc velké. A ke všemu to nešlo normálně vyklopit. Nakonec jsem ani jeden úlek neochutnala a místo toho si raději nalila pořádné štamprdle vaječňáku. Pak ještě dvakrát. Úlky jsou hotové a já mám kupodivu docela dobrou náladu:-). Těším se na Vánoce a přemýšlím, co upeču příště. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Nejkrásnější vánoční dárek - Emi usíná sama a spí celou noc

Indiánská metoda v praxi