Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2014

Všechno špatně!!!

Obrázek
Někdy si říkám, že mi z toho všeho asi brzy hrábne. Mívám rána, kdy jen nerada otevírám oči, protože ještě nechci přestat spát. Nechci aby to zase všechno začalo. V kuchyni atomovka po tatínkově druhé noční večeři, všude nějaké svršky, cestou na toaletu šlápnu na kostičku od lega. Poté co dám vařit vodu na sunar a sednu si na záchod si uvědomím, že jsem zase zapomněla. Měla jsem přeci dát Emi na nočník! Snažím se to napravit, ale stav pleny a její jasné odmítání svědčí o tom, že jdu pozdě. No nic nevadí, dám ji mlíko, obléknu kalhotky jako velké holce, zdlouhavě a velmi vážně ji vysvětlím, že čur, čur budeme dneska dělat do nočníčku a že si nebudeme brát plínku, protože už je přeci ta velká holka s kalhotkama. Uklidím kuchyň, připravím snídani, posbírám svršky a snažím se je nacpat do koše na špinavé prádlo. Je opět přeplněný a to jsem si někdy před víkendem libovala, že mám vše vyprané. No nic, dám se do díla, už je to tu zase - potřebuji tři hromádky prádla. Vyhazuji prádlo po koup…

Je to potvrzené, bude to kluk!

Dva ultrazvuky, dva lékaři a oba se shodují - čekáme kluka. Tak se tatínek přeci jen dočkal a bude mít svého vytouženého nástupce. Já osobně jsem také ráda, protože člověk by měl v životě zažít všechno a kluk bude opět nová výzva. Vychovávat syna je totiž přeci jen trochu něco jiného, než vychovávat dceru. Kromě toho, že musím pořizovat komplet novou, modrou výbavičku, v odlišném pohlaví vidím celou řadu nesporných výhod. Třeba už jen to, že jednou, za patnáct let nejspíš ušetřím za pořizování neustále nových super módních hadříků - budu to muset pořizovat jen jednou. Síly budou vyrovnány a celková bilance v rodině bude tzv. fifty, fifty. Nebudu své dvě děti tolik srovnávat, protože člověk tak nějak podvědomě očekává něco jiného od kluka a něco jiného od holky. Já sama z dětství vím, že i rivalita mezi sourozenci opačného pohlaví je mnohem menší. Každý se zaměřuje na trochu něco jiného a i rodiče to tak vnímají.  No vlastně to bude celé moc bezva...někdy. Zatím se spíš nějak musím vů…

Lidl oblek do deště

Obrázek
Tak už je ze mě definitivně šílená matka. V pondělí ráno, ještě za tmy si nařizuji budíka a v mlze vyrážím do Lidlu, abych tam byla první a koupila geniální obleček do deště. A nebudete tomu věřit, nebyla jsem jediná. Byl nás tam takových celý zástup. Tak jsem si nabrousila lokty, připravila drobné do košíku, aby mě nic nezdržovalo a jen co otevřeli dveře, úprkem jsem hnala k regálům s týdenní nabídkou. Řeknu vám, byl to boj. Lovila jsem ve velikostech, házela do košíku a když jsem s úlevou zjistila, že mám vše, pro co jsem vyrazila, konečně jsem se nadechla. Uf, je to v kapse! A mám z toho takovou radost, že vám to hned musím napsat:-). 

Těhotenská móda

Obrázek
Už jsem ve svém těhotnění úspěšně překonala první polovinu a s přicházející druhou půlkou i úměrně narůstá vše od kotníků, kolen, prsou,boků a v neposlední řadě i to kýžené těhotenské bříško. A řeknu vám, že to s tím oblékáním začíná být trochu boj. Dokud bylo léto a stačilo natáhnout plavky, tak jsem změnu velikosti až tak moc nepociťovala. Vždy jsem jen trochu zaváhala při řídkém odchodu z domova, např. k lékaři. To jsem pak pravidelně vyházela nejméně polovinu šatníku a se slzami v očích zkoušela a zkoušela...vždy to vyhrál model nejlépe tmavé barvy, dobře maskující a spíše lichotící. Přeci jen jsem byla spíše tak nějak oteklá, než opravdově těhotná. 
Teď už je to lepší. Tedy s tím vizuálním těhotenstvím. Břicho mám jako některé těsně před porodem, ale aspoň už je na první pohled zřejmý můj stav. A já se tak zbavila celé řady starostí, jak maskovat své špeky aby si všichni nemysleli, že je ze mě přes prázdniny chodící velryba. S rostoucím břichem totiž přestávám špeky mít (tedy as…

Holka nebo kluk? Říct, či neříct?

Obrázek
Pomalu se blíží druhý velký screening, na kterém už by mělo být jasně vidět pohlaví dítěte. A já se přiznám, že jsem čím dál napjatější. Moje intuice mi sice něco málo napovídá, ale spolehnout se na ní raději nechci. A hlavně, s Emičkou jsem nějaké intuice také měla a pravdu jsem rozhodně neměla.  Ale když dám na babské rady a srovnám své nynější těhotenství s tím předchozím, tak jisté rozdíly bych přeci jen našla. Břicho mám (jestli to tedy s mými proporcemi lze takto vidět) špičatější, je mi víc zle, mám méně chutí a mnohem dříve cítím pohyby. Takže, že by kluk? A jak o tom tak přemýšlím, neubráním se myšlenkám na to, co bych vlastně raději? Holku nebo kluka? Je to těžká otázka, nějak si osobně neumím představit, že mám kluka. Jsem zvyklá na holčičku, stejně tak by to vyřešilo mnoho praktických problémů, jako kupování nové výbavičky a hraček. Máme doma vše orientované na růžovo a najednou bychom to všechno měli pořizovat pro změnu v modré. Ale zase kluk je výzva, pohlaví a síly v ro…