Inspirace Montessori doma - přesýpání, lámání špaget

Jak jsem již psala, Montessori metoda a její učení mě velmi zaujalo. Rozhodla jsem se, že vyzkouším některé hry a zkusím se inspirovat. Našla jsem mnoho zajímavých tipů jak zábavnou formou trénovat praktické dovednosti a zdokonalovat jemnou motoriku. Vzhledem k tomu, že Emi je teprve 14 měsíců, bylo nutné si některé zajímavé hry přizpůsobit. Přeci jen jsme batoletem teprve chvíli. Na druhou stranu mám dobrý pocit z toho, že začínám včas a že tedy mohu velmi jednoduše začít od jednoduššího ke složitějšímu, aniž by se Emi nudila díky předchozím zkušenostem (např. si myslím, že pokud už dítě zná hru s vodou - přelévání z kelímku do kelímku, není pro něj tato činnost na sucho - třeba s rýží, zdaleka tak atraktivní jako pro Emi, která si s vodou zatím ještě tímto způsobem nikdy nehrála). 

První jsme tedy vyzkoušely "Přesýpání"

Potřebujeme dvě nádoby, nejlépe průhledné (aby dítě mohlo ze všech stran vnímat, jak se plní) a podle Montessori např. skleněné (raději jsem ze začátku zkusila použít plast). Jedna nádoba se naplní čímkoli, co se dá přesýpat. Velikost zvoleného materiálu se zmenšuje s postupující obtížností. Ze začátku je tedy vhodné zkusit něco většího - u nás to byly nejprve vlašské ořechy a později paraořechy, pak se přechází např. k fazolím, čočce, rýži, krupici a nakonec např. k samotné vodě. Zajímavé pravidlo, že se vždy začíná zleva, má své opodstatnění pro typické pravoruké, jako je moje Emi. Vše nové si nejprve vyzkouší levou ručičkou a tím ji nezanedbává. Ukázala jsem Emi, že má přendat ořechy z jedné misky do druhé. Okamžitě mě začala napodobovat a evidentně ji to zaujalo. Sama od sebe je pak vracela zpět, nadšeně mi ukazovala, že je miska prázdná a vesele si vyprávěla. Když to vypadalo, že ztrácí pozornost, a že samotné přendavání ručičkou přestává být dostatečně atraktivní, ukázala jsem jí, že to lze i přesypat. Tedy přemístit do druhé nádoby vše najednou. Bohužel první pokusy nebyly moc úspěšné, většina ořechu skončila spíš na Emičce, protože to naklápěla na sebe. Ale věřím, že se to časem bude stále zlepšovat. A je to ideální průprava na pozdější přelévání s vodou, které je vlastně velmi praktickým tréninkem pro samostatné nalévání vlastního pití. Další obměny mohou být s použitím dalších pomůcek, jako je lžíce (trénují si tím krásně cvik pro vlastní krmení), kleštičky (spíš už pro starší děti) nebo např. trychtýř. Lze také obměňovat nádoby, do kterých se přesýpá. Každý materiál vydává jiné zvuky (sklo, keramika, nerez), tvar nádoby zase klade jiné nároky na pečlivost. Čím větší miska, tím jednoduší přesypání. 

No a protože dnešní den byl překvapivě velmi dlouhý, stihly jsme s Emi vyzkoušet ještě jednu aktivitu, která ji zabavila v době přípravy večeře. "Lámání špaget"

Dala jsem Emi pár dlouhých špaget a talířek. Ukázala jsem ji, že se špagety mohou zlomit napůl a tím se vejdou na talířek. Začala je lámat napůl, později i na menší kousky, které skládala na talířek. Pak zase zpět na podložku a opět zkusit zlomit. Občas nějakou špagetu ochutnat, ta pak pěkně lepí a tak se ji pokusit sundat druhou ručičkou z přilepené dlaně. Braní drobných a kluzkých špaget nalámaných na kousíčky krásně procvičovala tzv. špetkový úchop. Když se opět začala tvářit, že už to není taková švanda a hrozilo, že špagety poletí ze židle všude po kuchyni, vymyslela jsem další inovaci - vhazování nalámaných kousků do malé petláhve. Překvapilo mě, jak to Emi hned šlo. Trefila skoro všechny nalámané špagety do láhve, vesele s ní chrastila, cože se jí líbilo a několikrát celý naskládaný obsah vysypala opět na talířek. A pak zjistila, že když do láhve bude hučet, bude to rezonovat a bylo po špagetách. No zkrátka muzikálnost v sobě moje Emi nezapře:). 

No a na závěr musím napsat, ŽE! jsem fakt nadšená! Ani ve snu jsem nečekala, že to Emi půjde všechno takhle skvěle, vůbec jsem jí nemusela nic zdlouhavě ukazovat, okamžitě si začala hrát a evidentně jí to bavilo. A také, že vše, co jsem dnes potřebovala, jsem našla úplně v pohodě v naší domácnosti. Nebylo třeba nic složitého připravovat, kupovat, obstarávat. Prostě jsem sáhla do kuchyňské skříňky a Montessori bylo na světě. A ještě ke všemu jsem hned dostávala spoustu dalších nápadů, kterými příště tu hru zase mohu zpestřit a obohatit. Takže se Emi a potažmo i vy máte na co těšit:). 

PS: Akorát jediné co momentálně řeším je, kam a jak uložit tyto pomůcky, aby se splnilo pravidlo, že si Emi může sama vybírat s čím si chce hrát. Je mi jasné, že nelze, aby na ně sama dosáhla, protože se jedná o menší kousky, které by mohla spolknout a přeci jen netoužím, aby si jen tak, jak ji napadne, hrála se špagetami všude po bytě. Ideální by byly nějaké plastové průsvitné dózy a ona by mi to mohla aspoň ukázat? Nevím, musím zjistit, jak to dělají zkušenější, nebo náhodou někdo nevíte?