Rodina je základ a ne jen státu...

Emi je sedm měsíců a začíná se dostávat do velmi sensitivního období. Stal se z ní uplakánek. Ačkoli jsem se snažila ze všech sil, aby měla ráda lidi a nebála se jich, někde se stala chyba. Má ráda pouze ty lidi, které pravidelně vídá a ostatní tety a strýčky nee...a dává to najevo hlasitým srdceryvným pláčem. Kde jsou ty časy, kdy Emi byla největší pohodář ze všech dětí a ochotně se nechala pochovat od kohokoli? Naštěstí mám velkou rodinu, jejíchž členy Emička pravidelně vídá a tedy akceptuje. 
Emička se svou sestřenicí a bratrancem

 Moje nádherná velká rodina skládající se ze všech možných tet, strýčků, sestřenic či bratranců a jejich dětí a dětí jejich dětí. Prostě ideální společnost pro každého napříč všemi generacemi. Spojuje nás nejen krev, ale i mnoho různých tradic, zvyků, máme společný humor, stejné postavy, často i stejná jména - prostě jsme klan. Jsem ráda, že v této velké hlučné rodině může moje dcera vyrůstat, být součástí a učit se vycházet s různě starými lidmi. 

Rodina je totiž základ, na který se může Emi vždy spolehnout. Často se setkávám s lidmi, kteří své rodiče, ani prarodiče nenavštěvují téměř vůbec. Neuvědomují si, že tím ochuzují své děti o skvělá setkání, mnoho zajímavých zkušeností a že je vysílají do světa ochuzené a kradou jim tak potřebné sebevědomí. Vědět kam patřím je důležité pro naše další uvědomění se. Posílám tímto díky celé své rodině, díky které vím, kam patřím. 


Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Indiánská metoda v praxi

Neštovice a mazání - co zaručeně funguje?