O čarodějnicích, líbání a skoro zapomenutém dudlíku

Emi v kostýmu čarodějky
Už dlouho přemýšlím jak na naší Emi vyzrát a nějak šetrně a co nejméně násilně ji sebrat dudlík. Ideální by bylo, aby se proto rozhodla sama a dobrovolně. Spoléhat na zázrak, že by se třeba dudlíku vzdala nějak sama od sebe, jako tomu bývá v případě dětí mých kamarádek, se u nás nějak nedařilo. Někdy minulý týden mě napadlo, že bychom mohli využít blížících se čarodějnic...a tak jsem ji začala přesvědčovat, že když hodí dudlíček do ohně, že ji za to čarodějnice přinese nějaký dárek. A po čem pak asi Emičky srdíčko nejvíce touží?...po novém tabletu (asi po měsíci a půl aktivního užívání ji spadl na zem a nenávratně se rozbil). Prostě taková jarní obměna čertů a Mikuláše. Něco za něco - dáš dudlík, dostaneš dárek. Současně jsme se na ten velký den D. společně připravovaly a těšily. V místním perfektně vybaveném second handu jsme zakoupily parádní čarodějnický kostým. Ve čtvrtek ráno jsem nenápadně posbírala všechny válející se dudlíky do šuplíku a nechala ji jen jeden oblíbený. Odpoledne jsem oblékla Emi do kostýmu a těsně před odchodem jsem ji připomněla, že hodíme dudlíčka do ohně, aby ji mohla čarodějnice za to přinést dáreček. Ale kdepak moje Emi. Ačkoli normálně bez dudlíku domov neopouští a nosí si ho aspoň v kapsičce, nebo vozí v košíčku na kolo, tak tentokrát ho pěkně v kuchyni položila na linku, že "bubík" necháme doma. Celé odpoledne, až do večerních hodin si ani jednou o bubík neřekla a dokonce šla bez něj i spát a celou noc ho nechtěla. Jen aby nám to nepřipomněla a nemusela ho té čarodějnici dát. Až ráno si ho pěkně vzala tam, kde ho nechala a nadšeně si podudala. A protože jsem přesvědčená, že smysl celé akce by měl jedině tehdy, pokud by se na ní Emi podílela dobrovolně a z vlastní iniciativy, tak jsem to nechala být. Holt budu muset vymyslet nějakou jinou příhodu, která by Emi přesvědčila.

A jaké byly čarodějnice? Musím říct, že fantastické. Spousta dětí a všechny v kostýmech. Krásně vyparáděné byly i pořadatelky celé akce, které se mimo jiné postaraly o skvělou zábavu. A tak si Emi nechala nalít elixír poslušnosti, namalovat pavoučka na tvářičku a z kouzelné krabice si vytáhla překvapení. Pohrála si s ostatními dětmi, užila si tatínka, který ji měl v té mase lidí na starost a v noci dlouho po večerce v postýlce rekapitulovala celou akci a neustále jsme si to musely znovu a znovu vyprávět. Jen o dudlíku ani slovo...

A dnešní první máj? Ten jsme si užili celá rodina pěkně na gauči u pohádek a starých filmů. Jen odpoledne jsme vyrazili na krátkou procházku k naší oblíbené rozkvetlé třešni, kde nám tatínek dal tradiční prvomájový polibek, abychom neuschly.
Prvomájový polibek - Emi 4.měsíce

Prvomájový polibek - Emi 2 roky a 4měsíce





Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Indiánská metoda v praxi

Neštovice a mazání - co zaručeně funguje?