Jaké to je čekat druhé dítě?

Momentka z letní oslavy...takhle, když se nehlídám, tak už mám pěkný pupek:-)
Jsem podruhé těhotná, je mi dobře a kromě toho, že mi roste břicho a pomalu nedopnu žádné své "normální" kalhoty, nemám téměř žádné těhotenské příznaky. Pokud srovnám své nynější těhotenství se svým prvním, tak najdu celou řadu rozdílů. A to ne až tolik ve fyzických příznacích, ale spíš těch psychických. U prvního těhotenství se celý svět točil kolem mého břicha. Každý den jsem nadšeně očekávala první pohyby, sledovala na internetu v jakém stádiu vývoje se právě miminko nachází a neustále o svém těhotenství mluvila. Nebylo pochyb, všichni jsme se náležitě těšili. No a nyní? V podstatě se nic nezměnilo, vše se stále točí kolem miminka, ale už toho narozeného, tedy Emi. A co chudák to mimi v bříšku? Není už teď ochuzené, protože na něj dostatečně nemyslím? Psychologové velmi často označují druhorozené, jako děti bez fotografií. Nejspíš na tom bude něco pravda. Zatímco u Emi jsem touhle dobou měla už hezkou sbírku ultrazvukových obrázků, tak u druhého mimi mám zatím jen jednu. 
Jedna zamilovaná...
Dokonce ani nevím přesně v jakém jsem týdnu. Vím, že někdy v půlce, za chvíli jdu na druhý screening. Cítím už pohyby a tak si někdy v noci, když všichni spí, s mým novým miminkem povídám, ono roztomile kope a já se snažím na něj naladit. Představuji si jaké bude. A jaká já budu máma dvou dětí? Přijde mi neskutečné, že bych mohla někoho milovat stejně, jako miluji svou malou Emi. Mám pocit, že mě láska k ní naprosto pohlcuje a mám strach, že už v mém srdci není místo. Jediné, co mi je útěchou, že já sama jsem druhorozené dítě a jsem si stoprocentně jistá, že mě rodiče milovali bezvýhradně. A stejně tak milovali i mého staršího bratra. Mateřská, rodičovská láska, je nejspíš vždy dostatečně široká a každé dítě je přijato stejnou měrou. 
Ale možná je ještě čas a všechno teprve přijde. Pohyby budou intenzivnější, břicho nepřehlédnutelné, začnu pořizovat výbavičku, budu znát pohlaví, přemýšlet o jménech...to vše mi pomůže se více naladit a miminko se tím stane skutečnější. A hlavně Emi bude mít sourozence, někoho, kdo s ní bude vyrůstat, kdo ji bude velmi blízko. Budeme rodina. A já budu máma od dvou dětí, které budu milovat stejně a bezvýhradně. 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Indiánská metoda v praxi

Neštovice a mazání - co zaručeně funguje?