Mateřská dovolená naruby

A je to opět tady! Už zase držím dietu! Několikrát do roka mě to chytne a já začnu spřádat plány a kout pikle. Tentokrát se blíží dovolená a já si představuji sebe samu v plavkách na pláži s ideálními křivkami, snědým opáleným tělem a hladkými, dlouhými blond vlasy (mimochodem zajímavé na tom celém je, že si pravidelně s menší velikostí oblečení představuji i delší vlasy, pevnější prsa a tak vůbec sebe samu nejméně jako hollywoodskou celebritu - jakoby se zhubnutím automaticky vyřešilo úplně vše - třeba i roztřepené konečky vlasů) ...realita však za představami poněkud pokulhává a tak jsem se rozhodla, že s tím musím něco udělat! A tentokrát fakt definitivně! Protože s tou pneumatikou kolem pasu já na dovolenou rozhodně jet nechci! A s těmi vlasy jako sláma už teprve ne! Chci být štíhlá, ladně se pohybující, mít hladké, lesklé vlasy jako ze salónu a chci si koupit overal, protože v něm teprve vynikne má nová velikost 36 (v reálu nosím 42 a do odjezdu budu ráda, když mi ta 42 nebude šk...

Velikonoce jsou, pro mě osobně, velmi hezkým a rodinným svátkem, který se může směle rovnat samotným magickým Vánocům. Ano, není kolem nich zdaleka tolik povyku, nikdo měsíce předem neplaší s nakupováním dárků, okna nemyji a televizní program nezaškrtávám už měsíc dopředu, aby mi neunikly mé oblíbené pohádky. Ale přesto mají své kouzlo. A já se na ně každý rok moc těším. Velikonoce v Čelákovicích jsou totiž stále ještě spojeny s některými hezkými tradicemi a já jsem za to velmi ráda. Není to jen pondělí, kdy se něco děje! Přímo u nás v ulici u kapličky se začíná již ve středu s řehtáním. Děti se shází od středy do pátku v pravidelných denních intervalech k řehtání, aby nahradily zvony, které ulítly do Říma (aspoň tak jsem to slyšela od některých pamětníků). Je to letitý zvyk, kterého se po generace účastnili výhradně chlapci. Vrcholem jejich řehtací kariéry bylo tzv. panování, kdy se poslední rok dva chlapci ve věku 15 let ujmuli panování a organizovali řehtaní pro mladší děti....

Suché oko, pálení, řezání a časté mrkání...nic nepomáhá. Příčiny různé, nejčastěji málo spánku v kombinaci s vysedáváním u počítače, řízení klimatizovaného auta a neustálá nutnost být ve střehu. To všechno nám může způsobovat tzv. syndrom suchého oka. Naštěstí je tu pro nás skvělá novinka v podobě očních kapek od Bepanthenu! Bepanthen oční kapky účinně pomáhají při léčbě syndromu suchého oka, ulevují při suchých, unavených a podrážděných očích.  Já osobně nejvíce oceňuji jeho praktické balení, které díky znovu uzavíratelným malým ampulkám mohu mít vždy po ruce. Jednu ampulku mám v kabelce, druhou v autě a další jsem hodila manželovi do tašky. A jako bonus mám jistotu, že zbytečně nevyhodím celé balení po pár kapkách užití - načnu si vždy jen to, co opravdu spotřebuji a zbytek je připraven na příště.  Bepanthen oční kapky jsem vyzkoušela již několikrát a mohu s jistotou říct, že opravdu fungují. Při cestě na dovolenou jsme je s manželem užili oba dva v průběhu cesty něk...

Přesně na apríla se mé velmi dobré kamarádce narodilo miminko. Okamžitě po obdržení sms zprávy jsem vytočila její číslo. Chtěla jsem slyšet její hlas, sdílet s ní tu ohromnou radost a připomenout si tak ty jedinečné okamžiky úlevy a štěstí, které člověk pár hodin po porodu zažívá. Přiznám se, že kdykoli jsem v minulosti obdržela podobně radostnou zprávu obsahující klasické míry a váhy, neodvažovala jsem se hned volat. Nechtěla jsem rušit. Ale tentokrát to bylo jiné. Rodila přece Radu a tu musím aspoň pár větami podpořit!  A navíc, po své vlastní zkušenosti s porodem jsem věděla, že dobří přátelé volat smí.  Za těch pár minut jsme si, pro nás typicky, stačily sdělit vše podstatné a i pár maličkostí okolo. Vzpomněla jsem si během našeho rozhovoru, ne jen na ty skvělé okamžiky štěstí, úlevy a radosti, ale především na to, jak jsem byla v porodnici bezradná. Jak jsem poprvé v životě držela takhle malé miminko v náruči a neuměla jsem si představit, že od teď je to celé na mě. ...

Můj dnešní příspěvek se možná až tak netýká klasického návodu na  montessori aktivity, ale spíše samotné její filosofie uvedené do praxe každodenního života. Jsem velkým zastáncem toho, že bychom neměli dítěti bránit v jeho přirozeném vývoji, měli bychom mu ukazovat život takový jaký je a neuvádět jej v omyl zbytečnou péči, která sice může být v první moment myšlená dobře, ale v důsledku spíše škodí. Jako příklad uvedu - Emi lezla na plastovou zahradní židli. Zkusila se posadit, pak si kleknou a mezitím slézt dolů a opět se tam vyškrábat. Manžel stál vedle ní a instinktivně ji jistil. Navrhla jsem, aby ji nechal samotnou. Je na trávě a pokud spadne, nebude to taková tragedie, jako kdyby podobný pád zakusila na dlažební kostce, na které obvykle tato plastová židle stojí. Netrvalo dlouho, Emi si stoupla a než jsem stačila zareagovat a aspoň slovně ji vyzvat, aby si sedla, opřela se o opěradlo a celá židle se s ní zřítila dolů. Emi šla po hlavě a obličejem do trávy. Nic se nestalo. J...