Můj boj s těhotenskými kily

Týden po porodu jsem stále vypadala jako těhotná
Po porodu mi nějaký čas trvalo než jsem si uvědomila, že mé tělo odvedlo za uplynulých devět měsíců obrovský kus práce. Prošla jsem si velmi náročným obdobím těhotenství, kdy jsem na jednu stranu pociťovala radost z rostoucího bříška a na druhou stranu se trápila, zda nepřibírám náhodou moc a jak to potom všechno zase zpátky zhubnu. Největším překvapením pro mě bylo, když jsem pár týdnů po porodu zjistila, že moje fyzička je na bodu nula. A to jsem přitom byla celé těhotenství aktivní, jezdila jsem na kole, cvičila aerobik a chodila na procházky. Rozhodně jsem nepatřila mezi ty těhule, co složí ruce do klína a jenom kynou. Přesto jsem musela minimálně čtyři měsíce počkat, než jsem se aspoň částečně vrátila do původní kondice a začala se opět cítit sama sebou. 

Moje rada zní: v šestinedělí nepospíchejte!
Trápilo mě, že nemůžu dopnout své původní džíny, ačkoli se zdálo, že břicho je pryč. Vyplatilo se mi být trpělivá a dát na rady starších a zkušenějších, protože pánev se
po celou dobu šestinedělí vracela zpět, stejně tak se zavinovala děloha. A opravdu, na konci šestinedělí jsem své oblíbené džíny dopnula. Sice to ještě nebylo úplně podle mých představ, ale malá jiskřička naděje tu přeci jen byla. V období šestinedělí se netrapte změněnými proporcemi, protože tyto změny jistě nejsou trvalé. Vaše tělo se bude minimálně tři měsíce zbavovat přirozenou cestou nahromaděných tukových zásob, zadržené vody, pánev a bříško se bude zatahovat. Užívejte si tedy mateřství a starosti o své tělo odložte na později. Mým protiútokem na zvětšené proporce se stala chůze. Každý den jsem se donutila vyrazit na procházku s kočárkem, při které jsem se snažila neflákat.  Překvapilo mě, že i kratší svižná procházka mi z počátku dala docela zabrat. Stejně tak zkrácené svaly, které se těhotenstvím příliš nepoužívaly, potřebovaly pozvolna rozhýbat.
V půlce šestinedělí už se cítím a vypadám mnohem lépe
Tři měsíce jsem hubla, pak se váha zastavila 
Zhruba po třech měsících se mé tělo zbaví přebytečných tukových zásob kojením, odpadla zadržená voda, děloha se zavinula do původního rozměru.  Přesto jsem ale měla šest kilo nahoře a viditelně oslabené břišní svaly, povolená stehna a zadeček. Váhový úbytek se mi zastavil a bylo třeba ho podpořit zvýšenou tělesnou aktivitou.

Měla jsem za sebou první tři měsíce s mou Emi. Její režim se upravil a ustálil, cítila jsem, že přišla ta správná chvíle vymyslet nějakou pravidelnou sportovní aktivitu. Něco, u čeho si dám pořádně do těla, protože bez toho se kila nehnou. Dlouho jsem se snažila vymyslet jak cvičit s malým dítětem. Nakonec jsem objevila kolečkové brusle. Chodím už dva měsíce každý den a cítím se líp. Nejde to sice tak rychle jak bych si představovala, protože ještě stále bojuji s jídelníčkem, ale jsem pevnější a mé sebevědomí se zase začíná vracet do starých kolejí. 

.


Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Nejkrásnější vánoční dárek - Emi usíná sama a spí celou noc

Práce na plný úvazek