Týden v Pekle


Možná si podle názvu řeknete, že mám za sebou nejspíš pěkně peprný týden a že jsem si pěkně užila. No jak se to vezme, užila, ale samé fajn věci. Dokonalou dámskou jízdu v hotelu specializovaném na dětské návštěvníky především, s příhodným názvem Peklo. Na týden jsem nechala ladem celou svou domácnost s mými oblíbenými spotřebiči jako je pračka, myčka, sporák i žehlička, zabalila si pro sebe a své děti to nejnutnější a odjela se rekreovat do Jizerských hor. A bylo tam o nás perfektně postaráno, to se musí nechat. 
Už dopředu jsem dle popisu z internetových stránek čekala, že to bude zábava, ale že těch pět skvěle vybavených vnitřních heren s hračkami, interaktivní zábava na chodbách, slanovodní bazén i venkovní hřiště a pískoviště budou opravdu tak pěkné a pro mé děti zajímavé, to jsem tedy nečekala. Klobouk doků, protože to se jen tak nevidí. Vše v perfektním stavu, netradiční, moderní a nesmírně lákavé. Týden byl pro mé děti málo, aby vše stihly vyzkoušet a do syta si pohrát. 
Uvnitř hotelu bylo tolik zábavy, že vlastně ani nevadilo, že nám většinu týdne prší a teploty se pohybují sotva pár stupňů nad nulou. I tak jsme si užily i venkovní radovánky, hlavně všechna možná vozítka, koloběžky, kola a motokáry, které byly k zapůjčení ve velkém stanu v areálu. Dokonce se tam Emi naučila jezdit na kole bez zadních koleček. 
A my matky? My jsme si konečně měly čas dosytosti vykecat díru do hlavy, užít si jen čas se svými dětmi a nechat se opečovávat. V hotelu bylo vše zařízené k maximální spokojenosti. Vypíchla bych např. velkou hromadu čistých bryndáčků volně k dispozici v jídelně, všude se vyskytující zásobníky s papírovými utěrkami či možnost vyprání a sušení prádla. Emi byla nejvíc nadšená z velké sestavy dřevěných kolejí s vláčky, nádražím a padacím mostem, z  dětských záchodků a velké balónkové herničky. 
Pravda, hotel není příliš klidným místem a rozhodně nedoporučuji jeho návštěvu nevrlým osobám nezvyklým na dětský hlahol. Ale my, co máme děti, jsme na ten hlahol zvyklé, oceníme, že zde naše děti nejsou nikomu na obtíž, že není nutné neustále trnout, zda náhodou naše dítko nespustí povyk zrovna uprostřed večeře, že rozbije talíř, bude ukňourané, hlučné. Spíše naopak. Uklidní nás, že všechny děti mají občas "své dny" a že to s těmi našimi čertíky není zase tak zlé a že se v Pekle nacházejí i horší případy:-). 
A přesně takovýto pobyt je další plus pro naše děti. Mají příležitost se tzv. otrkat, vyzkoušet si jídlo alá v restauraci, velmi nenásilně se učit společenskému chování, komunikaci s dalšími dětmi ale i dospělými. Každý takový zážitek se do těch našich tabula rasa zapisuje a přičítá se jim k dobru. Příště totiž až půjdeme se svými dítky do opravdové restaurace a bude nám záležet na tom, jak se chová, bude zase o kousek otrlejší a jistější ve svém chování. Moje Emi se po týdnu vrátila úplně vyměněná, mnohem povídavější a sebejistější. A i tom je cestování s dětmi. 



Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Nejkrásnější vánoční dárek - Emi usíná sama a spí celou noc

Indiánská metoda v praxi