Mateřská dovolená naruby

Vždy jsem litovala všechny Evičky, Adámky a také ty, kteří měli tu smůlu a v období Vánoc a Silvestra měli narozeniny. Byl to podle mě vyloženě pech. A pak, jak tomu osud chtěl, jsem sama porodila vánoční miminko. Emička má narozeniny na Štěpána, tedy pouhé dva dny po Štědrém dni. A samozřejmě to přináší jisté komplikace ohledně dárků. Ale když pominu povrchní oběť, jakou jistě dárky a řešení co, kdo dostal je, tak jsou narozeniny na Vánoce vlastně docela prima. Zvláště pak, když se to takhle hezky povedlo, není to na Štědrý den a přitom ještě stíháme státní svátek. Je to Emičky den a celé příbuzenstvo se těší na její oslavu a nikdo se nemůže vymlouvat, všichni jsou doma. Tradice se zahájila už před dvěma lety, tedy na její narození a od té doby se všichni scházíme na Štěpána u nás a hromadně oslavujeme ne jen svátky  vánoční, ale také a hlavně Emičky narozeniny. A v našem hojném počtu to bývá velmi veselá oslava, na které si všichni vzájemně vyměňujeme vánoční dárky. A k tomu ješ...

Zdobení vánočního stromečku mám vždy spojené s rodinnou pohodou a vždy si při tom vzpomenu na svou babičku, se kterou jsme pravidelně, jako děti, stromeček zdobily. A tradice pokračuje, tentokrát moje maminka, v roli babičky zdobila s Emičkou. Pořídila jsem jim k tomu spoustu barevných ozdob, které sice jako skleněné vypadají, ale jinak jsou plastové a tudíž vhodné i pro malé děti. A tak nic nebránilo tomu, aby se Emi mohla zapojit a věšet na stromeček kouličky dle své libosti. Děda nám koupil krásný, pravidelný a vysoký stromeček, který během okamžiku provoněl celý dům a přinesl s sebou tu pravou vánoční atmosféru. Emička byla z blikajícího a nazdobeného stromečku nadšená. Sice si nejspíš ještě neuvědomuje přesně co jako ten Ježíšek je, jen ví, že dostane dáreček. Ale přijde mi velmi krásné, že ani nečeká nic extra, jen prostě nějaký balíček, který si bude moc rozbalit. Musím říct, že s malým dítětem v rodině dostávají Vánoce opět to kouzlo a já se nemůžu dočkat, co bude Emi říkat na...

Vždy jsem měla jasno v tom, že chci své děti udržet co nejdále a nejdéle od všech elektronických zařízení. Televize, počítač, tablet, mobilní telefon...nic z toho a pokud ano, tak jen na chvíli a pod dohledem. A nějaké hry? Tak to ani náhodou. Hrát si mají děti venku na hřišti, s panenkami a bábovkami a počítačové hry či tupé sledování televize jim může zůstat po celé dětství utajeno. Byla jsem přesvědčená, že to ničí dětský svět fantasie a že pasivní zábava u elektronických médií jen kazí duši a ničím nepřispívá.  Ale člověk míní a život mění (opět jedno pravdivé klišé). Začalo to nenápadně, někdy kolem roku, kdy Emi začaly fascinovat svítící a blikající mobilní telefony. Sotva uměla držet lahvičku s pitím, ale už dokázala šikovnými prstíky posouvat obrázky na mém mobilu. Neodolala jsem a v hračkářství jsem ji vloni k Vánocům koupila dětský mobilní telefon. Má doteková tlačítka a zvířátka na něm zobrazená dělají zvuky a povídají si. Navzdory ceně (byla ve srovnání s ostatní...

Vyvalování těsta jde hned lépe, když má člověk takovéto dvě pomocnice ...s tím pupkem co nosím vlastně rovnou tři:-)  Pečení vánočního cukroví má u nás v rodině velkou tradici a je to vždy důvod pro všechny ženy z rodiny, aby si na tři dny v roce nic neplánovaly a zúčastnily se s nadšením pečení cukrátek. A musím napsat, že v tomto případě je to přesně v duchu pečení je radost, radost je pečení. Složení se už pár let nemění, jen přibývají další členové týmu tak, jak nám odrůstají děti a stávají se schopnými pomáhat. A je třeba zdůraznit, že jsou k tomu vychováváni už od nejútlejšího věku. Letos tedy nechyběla ani moje malá Emi a další mrňouskové z rodiny. Plánování a těšení se na pečení bývá častým tématem minimálně od letních prázdnin, kdy v plavkách u bazénu nostalgicky vzpomínáme na předchozí ročníky a uvažujeme o tom následujícím. Každá z nás má přesně stanovené úkoly. Jana obstarává nákupy, já zase vaření jídla pro všechny zúčastněné (mám tzv. funkci provianťáka), Babi ...

Miluji Vánoce a vše, co k nim patří. Ráda nakupuji dárky, zdobím stromeček, peču cukroví a vůbec jsem už od listopadu taková víc na měkko a vše mě mnohem více dojímá. A jak přijede Coca-cola se svým kamionem, tak vím, že už je to tady a že se můžu začít těšit. A ještě víc se těším na to, co bude říkat Emi na rozsvícený vánoční stromeček a dárečky. A abych ji nějak v jejích necelých dvou letech na tu událost patřičně připravila, rozhodla jsem se jí to namalovat. A tak jsme dnes strávily příjemné adventní tvořivé dopoledne, kdy jsme si malovaly vánoční stromeček a pod ním dárečky, aby Emi pochopila co ji čeká.  Takhle nějak vypadal náš vánoční stromeček a pod ním dárky pro všechny, které máme rádi. Emi zodpovědně diktovala komu ještě Ježíšek přinese dáreček. Celé odpoledne pak chodila s obrázkem v ruce a ukazovala mi komu je jaký dárek pod stromečkem. Koupila jsem dokonce Emi i její první dětské nůžky, ale ještě jí moc nešlo stříhat...tak třeba časem se to naučí....