Mateřská dovolená naruby

Cyklistická sezóna, nebo v našem případě spíš "odrážecí" je v plném proudu a tak přišel čas vyzkoušet si v praxi nově nabyté dovednosti, ne jen s mamkou za zády, ale hezky pěkně mezi dětmi a v opravdové konkurenci. Naštěstí parta nadšenců z dětské atletiky v Čelákovicích pořádá každoročně cyklistické závody pro děti. Letošní 5.ročník se bude konat v sobotu 6.9. 2014 , v areálu vodáckého klubu u Labe. Více o chystaném závodu i doprovodném programu si můžete přečíst zde .  Za mě jen prozradím, že byste si rozhodně neměli nechat ujít chystanou "jízdu zručnosti", kde si může vaše dítě vyzkoušet pravou terénní jízdu, seznámit se lépe se svým kolem a natrénovat koordinaci a rovnováhu. A to vše pod dohledem a v bezpečné zóně.  Tak jen doufejme, že nám počasí bude přát, že se celá akce obejde bez větších nehod (na ty menší, povrchová zraneníčka, bude samozřejmě připraven Bepanthen plus ) a že si celou akci užijí, ne jen naši nejmenší cyklisté, ale i rodiče a další...

Svatba, to je především spousta starostí, příprav a nákladů. Není to žádná legrace zavděčit se všem a ještě si to navíc, jak se patří užít. Já jsem svou svatbu plánovala tak nějak za pochodu s miminem u prsu a musím říct, že jsem celou řadu věcí moc neřešila a možná i trochu podcenila. No pozdě bycha honiti, už je to za mnou...Jen škoda, že jsem nebyla dřív na svatbě podobné té, na které jsem byla tento pátek. Dle mého názoru to byla svatba snů! Konala se v krásném Pensionu v Polích v Číčovicích, kde i toalety měly svůj osobitý styl. Obřad se konal v romantické nedaleké kapličce a já byla snad první, komu se spustily slzy dojetím. Někdy si říkám, že bych se mohla živit jako profesionální plačka. No a pak všechno to další kolem, co si pro nás krásná nevěsta se ženichem připravili. Začalo to perfektní organizací díky osobitým webovým stránkám . Přesně tohle potřebuji. Vše přehledně a detailně popsané a já se pak nemusím ptát a mít pocit, že jsem za blbce. Foto od Jan Martinec, ...

Momentka z letní oslavy...takhle, když se nehlídám, tak už mám pěkný pupek:-) Jsem podruhé těhotná, je mi dobře a kromě toho, že mi roste břicho a pomalu nedopnu žádné své "normální" kalhoty, nemám téměř žádné těhotenské příznaky. Pokud srovnám své nynější těhotenství se svým prvním, tak najdu celou řadu rozdílů. A to ne až tolik ve fyzických příznacích, ale spíš těch psychických. U prvního těhotenství se celý svět točil kolem mého břicha. Každý den jsem nadšeně očekávala první pohyby, sledovala na internetu v jakém stádiu vývoje se právě miminko nachází a neustále o svém těhotenství mluvila. Nebylo pochyb, všichni jsme se náležitě těšili. No a nyní? V podstatě se nic nezměnilo, vše se stále točí kolem miminka, ale už toho narozeného, tedy Emi. A co chudák to mimi v bříšku? Není už teď ochuzené, protože na něj dostatečně nemyslím? Psychologové velmi často označují druhorozené, jako děti bez fotografií. Nejspíš na tom bude něco pravda. Zatímco u Emi jsem touhle dobou měla...

Vloni byla Emi sice ještě velmi malinkatá, ale v bazénu řádila o sto šest. Těšila jsem se tedy na letošní léto, kdy už bude trochu starší a doufala jsem, že Emi najde opět v plavání stejné zalíbení. Už od jara jsem na internetu načítala různé články o nejlepších plaveckých pomůckách a zvažovala, co bude pro Emi nejlepší. Zda zvolím klasiku - kruh a nafukovací rukávky a nebo vyzkouším novinku, neoprenovou vestičku.  Nakonec zvítězila neoprenová vesta. Sice se jedná o původní dražší investici, ale zase proti tradičním, levnějším plaveckým pomůckám (kruhu a rukávkům), umožní dítěti položit se na hladinu a opravdu plavat a ne jen viset ve vodě jako bojka. Našla jsem spoustu videí a komentářů spokojených rodičů s neoprenovými vestami, kdy jejich už velmi malá dítka sama plavala. Zaměřila jsem se tedy na dětské bazary a hledala použité vestičky (původní cena totiž ve většině případů přesahovala tisíc korun a to se mi zdálo poněkud moc). Nakonec jsem kopii originálu, téměř stejnou a ve...

Emi u rozbouřeného moře s novými brýlemi, které odmítala sundat celý týden Minulých čtrnáct dní jsem si udělala prázdniny se vším všudy. Bez počítače, bez blogu, facebooku, jen s telefonem pro mé nejbližší a hezky u moře, v teploučku s mým krásným manželem a roztomilou dcerou. Po nevydařeném odjezdu do Bulharska kvůli neštovicím, jsme se rozhodli zkusit nějakou zaručeně teplou destinaci a výběr padl na Krétu. Já ani manžel jsme v Řecku ještě nikdy nebyli a přišel tedy čas to konečně napravit. Při výběru dovolené jsem měla v podstatě jedinou podmínku a tou byla vzdálenost pláže od hotelu. Chtěla jsem být prostě u moře a odmítala jsem se každý den handrkovat slibovaných 300 metrů, ze kterých se nakonec vyklube minimálně kilometr a ještě cestou necestou, nejlépe po schodech.  Moře mě nezklamalo, bylo krásné, průzračné a teploučké. Pláž byla písečná a tak jsme hned první den zakoupili Emičce novou výbavičku bábovek. Bohužel naše rok a půl stará dcera se moře bála a tak se sama o...