Hurá, zimní dovolená!

Jistě to všichni znáte, jen co se vybalí kufry z letní dovolené, začneme vesele spřádat plány na tu zimní. I my už od září máme naplánovanou lyžařskou dovolenou a letos poprvé tak trochu jinak - jako rodiče. Vyrážíme na horskou chalupu s dalšími třemi rodinami a jejich malými dětmi. Poprvé to ani tak nebude o nás a našich lyžařských výkonech, nezbedném popíjení do pozdních nočních hodin a vymetání nočních podniků, ale o malé Emi, která poprvé uvidí sníh (pokud tedy nějaký zbytky najdeme), poprvé pojede na sáňkách a bude někde týden mimo domov s dalšími dětmi. 
Už od zmiňovaného konce léta se opravdu moc těším a nemůžu uvěřit, že je to tady! Jen s tím balením to bude asi krušné. Už minimálně čtrnáct dní si lámu hlavu s tím, jak do našeho normálně velkého auta naskládáme dvoje lyže, lyžáky, kočárek, sáňky, oblečení (pro Emi všechno minimálně v trojnásobném množství), jídlo a tisíc dalších nezbytností, které musíme vzít, jako je cestovní postýlka, jídelní židlička, ložní prádlo, sud s pivem, pípu, chlazení, náhradní obuv, lékárničku (hlavně nezapomenout na Bepanthen Care mast, která se hodí vždy a všude), plíny, sunar, příkrmy, přesnídávky apod. A to si ještě bereme jídlo! A samozřejmě minimálně pár lahví šampusu (pro maminku). V duchu smekám před mými známými, kteří jezdili pravidelně na lyžařskou dovolenou s dvěma malými dětmi vlakem, na samotu u lesa a do šíleného krpálu. Na zádech ne jen, že nesli oblečení (nejspíš silně zredukované), veškeré jídlo na týden, včetně bochníků chleba, lyžařského vybavení, ale i své dvě malé děti, protože kočár závějemi neprojel a děti byly příliš malé, aby ťapaly po svých. Nejspíš bych se vydrápala na horu a tam bych rovnou chcípla. 
A tak si asi rozpomenu na svá mladá, motorkářská léta, kdy jsem se naučila balit vše do mini-piďi malých ruliček tak, aby se má veškerá garderoba i s líčením a fenem na vlasy na deset dnů vtěsnala do malé boční kapsy o objemu pěti litrů. Zkuste si zabalit vše, co budete potřebovat na deset dnů do tří litr a půlkových pet láhví a jedné malé petlahvičky. Cpala jsem si to tenkrát i do kapes. Dnes mám před sebou podobný úkol, jen ty sáňky a lyžáky asi tak moc nezaruličkuji a tak to bude spíš chtít důmyslně využít každý prostor, který auto nabízí. Jen však doufám, že se dá zaparkovat přímo před chatou, protože představa, jak z auta vynáším jednotlivě ponožky, plínky, přesnídávky a vynáším je do zasněženého kopce, se mi příliš nezamlouvá:). 

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Nejkrásnější vánoční dárek - Emi usíná sama a spí celou noc

Indiánská metoda v praxi