Jen tak o všem a vlastně o ničem...

Vždy, když mám chvíli klidu, tak přemýšlím nad nejrůznějšími tématy, které bych chtěla sdělit a rozebrat více do hloubky...mám v hlavě tolik nápadů na zajímavé čtení...a pak buď usnu, nebo jdu zase něco dělat, mluvím s Emi a zapomenu...pak si sednu k počítači a přemýšlím o čem, že jsem to vlastně chtěla psát a najednou mám hlavu dutou jako vyschlý pomeranč a jdu od stolu...

A tak i teď tady sedím a přemýšlím, co že to bylo to naposledy nejdůležitější téma, o které jsem se s vámi chtěla podělit?

Tak třeba o tom, že Emi už třetí týden existuje bez plen. To, co se zdálo jako naprostá utopie, tedy Emička bez plenky, se stala skutečností ne jen přes den, ale dokonce i na noc. A až na dvě, tři mírné nehody to je zatím úplně bez problému. Omezila jsem jí večerní dávku sunaru, v noci ji dávám jednou na nočník (ani se přitom nevzbudí) a poslední týden si dvakrát došla na nočník sama, dokonce ho i vylila do záchodu a zase si spokojeně lehla a spinkala dál:-).

Další top důležité téma bylo mé věčné nestíhání...Zdálo by se, že na mateřské dovolené má člověk času dost a že tedy může běžně zvládat domácnost, péči o děti a být při tom úplně v klidu. Možná se to někomu daří, ale já osobně se neustále zmítám ve spěchu, shonu a i když si celý den v podstatě nesednu, pořád tady leží kupa prádla na vyprání, další na vyžehlení, myčka je plná, všude se povalují nějaké hadříky, hračky a podlaha už zase potřebuje vyluxovat...rozhodla jsem definitivně skoncovat s věčnými horami nevyžehleného prádla, prázdnou lednicí a dalšími neduhy běžnými pro domácnost s dvěma malými dětmi. Inspirovala jsem se svými schopnějšími kamarádkami a vypracovala si takový plán.Jsou to pro někoho možná maličkosti, ale pro mě jsou dost zásadní změnou a pořád si musím svůj plán připomínat, abych nesklouzla do starého, naučeného režimu. Tak například dávat prát prádlo pravidelně a nečekat, až se mi nakupí celý koš. Už při věšení si srovnat k sobě ponožky do páru, při skládání rovnou složit do skříně to, co se nežehlí a ideálně ještě ten den i tu malou hromádku vyžehlit. Lepší je stát u žehlícího prkna pár minut, než celé dopoledne a přesvědčovat protivnou Emi, že už to za chvíli bude hotové. Díky tomu mám po dlouhé době občas i prázdný koš na prádlo, současně vyžehleno a uklizeno ve skříni - hned se mi lépe dýchá. Další, o co se snažím a občas i dodržím, je uklidit vždy večer vše, co se za den nastřádá - dát nádobí do myčky, poskládat oblečení, srovnat židle, ručníky, hřeben na své místo, uklidit hračky...hned se mi lépe vstává, když nemusím ještě v pyžamu mýt zaschlé nádobí z večeře...
No a jako další vychytávku a úsporu času jsem začala využívat online nakupování v Tescu. Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské a tudíž doma, mohu si vybrat i méně lukrativní časy dovozu, tudíž i cenově výhodnější. Nákup mi dovezou až do domu, mohu si v klidu rozmyslet co chci nakoupit, poměrně snadno si i vybrat cenově nejvýhodnější zboží a přitom být v klidu. S dvěma dětmi v nákupním košíku se totiž nenakupuje zrovna nejlépe a pokud pověřím nákupem manžela, můžu si být jistá, že vždy něco zapomene. Takhle jsme spokojeni všichni. Já mám vše, co potřebuji, manžel se nemusí po práci plahočit v obchodech a děti nemusí trpět nervozní matku.

No a když jsem u té nervozní matky, tak mám ještě další téma k probrání. Vlivem skvělé knihy, kterou jsem si přečetla (Vychováváme děti a rosteme s nimi) jsem přehodnotila kompletní postoj k výchově svých dětí...ale to je už vážně na celý článek - takže jdu na něj:-))

Zatím mi můžete napsat jak zvládáte domácnost vy a jaké vychytávky jste zavedly k úspoře času? Pamatuji si, že jsem jako mladá, bezdětná holka byla na návštěvě v jedné rodině s třemi malými dětmi. Na lednici visel kompletní jídelníček. Přesně rozepsané svačiny, obědy, večeře, nechyběly ryby, pomazánka, mléčné výrobky a dokonce i nějaká ta sladkost. Přišlo mi to přinejmenším zvláštní. Jako někde na táboře. Dnes se občas přistihnu, že koketuji s podobnou myšlenkou. Myslím, že by Emičce, potažmo ani mě, nevadilo, že se jí jídelníček v podstatě opakuje, že každé úterý má ke svačině pribiňáka, ve čtvrtek k snídani kakao s buchtou a v sobotu k večeři rybičkovou pomazánku. Pořád by totiž byl pestřejší, než je teď...ono každý den snídat rohlík se šunkou a svačit jogurt s lentilkami není o nic víc kreativní. A já bych prostě měla jasno, že je potřeba koupit to a to, připravit, uvařit a nemusela bych přemýšlet jak obměnit to, co jíme pořád, když v lednici nic jiného není. A měla bych aspoň dobrý pocit z toho, že dávám Emičce dostatek ryb, luštěnin zeleniny, ovoce a nevynechávám ji svačiny, které pak nahradíme nějakou nezdravou sladkostí - teď v létě například zmrzlinou. Tak to jen k zamyšlení:-)...



Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak žít šťastný život?

Indiánská metoda v praxi

Neštovice a mazání - co zaručeně funguje?