Mateřská dovolená naruby

Ne nadarmo se říká těhotenství také "jiný stav". Já jsem totiž docela jistě jiná a jiná jako tak, že občas asi ne moc normální. Nemůžu za to, jsem těhotná. Když jsem čekala Emi, měla jsem problémy s řízením a dokonce jsem dvakrát v jednom týdnu musela nahlašovat pojistnou událost. Pokaždé náraz do zadního nárazníku a pokaždé, když jsem couvala. A to máme parkovacího asistenta. Možná těhotné i hůř slyší. Nyní se do řízení auta pro jistotu raději nepouštím. Jezdím na kole. Občas mám problém se trefit do stojanu na kola a při seskakování bourám do zdi. Vždy si to kolo postavím nějak moc blízko nějakého domu. Dnes jsem nabourala do dveří ramenem. I to se může stát.  Také pláču. Pláču nečekaně a nepředvídatelně. Nejčastěji pláču, když se cítím ukřivděná, nebo dojatá. A také pláču, když mám hlad.  Nemám žádné oblečení. Momentálně se nacházím ve stadiu, pro těhotné nejhorším. Jsem těhotná, chovám se jako těhotná, chci se oblékat jako těhotná. Vypadám však jako tlustá. Co s tím

Stala se mi taková nezvyklá příhoda. Přišlo k nám na zahradu pár přátel s dětmi a já jsem, jako správná hostitelka, nabídla dětem zmrzlinu. Všechny nadšeně souhlasily. Dle mého názoru zcela nevinná záležitost. Zmrzlina přeci k létu patří a zvláště ta na klacku - v tomto případě mrož. Chlapeček sousedů se nesměle podíval na maminku a pak zakýval hlavou a zmrzlinu jako jediný odmítl. Nechala jsem to být a respektovala jeho (nebo spíš sousedčino) přání. Po chvíli mi to však stejně nedalo a opatrně jsem se zeptala. Má snad kašel? Zaracha? Měl už dnes čtyři zmrzliny? Ale odpověď byla mnohem jednodušší. "Ne, je v ní cukr. A my nejíme nic, kde je cukr. Je to totiž zabiják!" Táák a je to. Další nový trend je na světě. Už jsem o tom četla pár článků a dokonce viděla i dokument v televizi. Cukr může za všechno zlo. Souhlasím, že není dobré to s cukrem přehánět. Ale nedat dětem nic? K pití jen neslazené čaje a vodu. Žádná čokoláda, žádná sušenka, žádný bonbon, zmrzlina, dortíček, kol

Je to kus, už má 6cm:-) Jsem trochu pověrčivá a tak jsem se v zájmu toho, abychom se "neuťukali" k smrti rozhodla, že o svém těhotenství raději pomlčím až do konce prvního trimestru. A ten jsem právě úspěšně přežila, takže už to můžu naplno říct: jsem těhotná a čekám druhé dítě! A je všechno v pořádku, miminko se má čile k světu (dnes jsem se dojímala k slzám nad svým šesticentimetrovým miminkem na prvosemestrálním screeningu, které rozkošně kopalo nožičkami a mávalo baculatými ručičkami).  A jaký tedy ten můj první trimestr byl? Abych pravdu řekla, já ani vlastně nevím. Zatímco u svého prvního těhotenství jsem zaznamenávala každý detail, denně pročítala nejrůznější servery a diskuse týkající se právě prožívaného týdne těhotenství, nadšeně hlásila každou změnu a toužebně očekávala těhotenské bříško, tak u druhého tohle všechno šlo nějak mimo mě. Kdybych nebyla neustále unavená a neměla hlad jako dřevorubec, ani bych nevěděla, že jsem těhotná. Za celé tři měsíce mě potk

Můj velký bráška se v pátek ženil. A já měla tu čest mu být za svědka. Byla to krásná svatba. Taková ta klasická se vším všudy, jak má být. Dojemný obřad v krásné kapli, hostina v útulném pivovaru a s hudbou, která hrála až do rána. A na co nesmím zapomenout - všem to nesmírně slušelo. Hlavně nevěsta mě celý den nepřestávala okouzlovat, protože  byla opravdu princeznou. A tak to má být. Profesionální fotky zatím nemám k dispozici a tak přikládám napůl amatérské, ale i tak dle mého názoru vydařené. Obřad jsem zdárně odsvědčila:-) Dort byl fakt luxusní...každý svatebčan dostal svůj malý dortíček.  Podávaly se samé dobroty...mňam! Rýže pro štěstí... Novomanželský tanec a šťastný výraz krásné nevěsty... Emi za družičku v nových šatičkách. Jedna sourozenecká...jen škoda, že Natálka focení prospala v kočárku. 

Užila jsem si parádní prodloužený víkend. Parádní, protože počasí bylo přímo ukázkové, ve skvělé společnosti a ještě jako bonus bez vaření, praní a uklízení! Prostě relax v kempu Sedmihorky jako vyšitý. Spaní pod stanem má pro mě neopakovatelnou letní atmosféru (zvláště, když v noci prší) a jak se zdá, i Emičce se kempování moc líbilo. Obzvlášť v kempu jako je tento. Všem rodinám s dětmi můžu jen vřele doporučit, protože o zábavu je postaráno jak pro nás dospělé, tak především pro naše děti. Pořadatelé kempu se chytře zaměřili právě na dětské návštěvníky a vypadá to, že se jim daří. Emi je zatím ještě malá a tak většinu aktivit nevyužila, ale už teď se těšíme na další letní prázdniny, které v kempu strávíme.  Zatím nám ke štěstí stačilo velikánské množství dětí všude kolem nás, krásná písčitá pláž a kyblíček a lopatička, kterou jsme si musely vždy půjčit, protože vlastní náčiní omylem zůstalo doma.  No a co se nejvíc s programu líbilo mě, jako mamince?...tak to bezkonkurenčně vyhr