Mateřská dovolená naruby

Ještě jako těhotná jsem odkývala koupi lístků na nový muzikál Mýdlový princ. Jasně, jsem pro každou špatnost a dámskou jízdu v tak skvělém složení si nenechám ujít. Ono se v těhotenství vůbec dobře plánuje a člověk si nějak hned neuvědomí, že to nakonec s tím miminkem není tak úplně jednoduché. Miminku už budou tři měsíce, to nějak dopadne, někdo pohlídá... Jenže to jsem ještě netušila, že budu nakonec takový kojící nadšenec. Dokrm z lahve nepřipadá v úvahu! A vůbec, na takhle dlouhou dobu se od něj nemůžu odloučit. Chvíli jsem si dokonce myslela, že se kulturního zážitku raději vzdám. Ale pak jsem si přečetla příběh jedné kojící maminky, která šla do divadla s miminkem v šátku. To mě povzbudilo a řekla jsem si, že to risknu. Aspoň mě potěšilo, že nejsem jediný blázen, kterého něco takového napadlo. Vzala jsem si tedy Tomáška do nosítka a vyrazila do Prahy za kulturou. Uklidňovala jsem se tím, že Tomášek je hodné miminko, ještě poměrně dost spavé a že snad bude stačit nabídnout pr

Původně jsem si plánovala, že nové kolo (to opravdové, se šlapkami) koupím Emičce až ke třetím narozeninám. Byl by to dárek s velkým D. - zvlášť pro naší Emi, která od miminka miluje všechny možné dopravní prostředky tohoto typu. Ještě neuměla pořádně chodit, vlastně ani mluvit, ale slovo kolo znala. Se zaujetím sledovala cyklistické závodníky v televizi i starší děti šlapající kolem nás na kole.  K prvním narozeninám dostala plastovou motorku. Byla ji však zatím  velká, dosáhla jen na špičky a tak se na ní odrážela spíše jen po bytě a velmi opatrně. Někdy na jaře jsem ji tedy objednala to samé enduro, akorát tu nejmenší velikost. Během týdne jezdila jako drak a bez motorky nedala ani ránu. Za pár týdnů dorostla do té původní vyšší. Dalším mezníkem bylo koloodrážedlo. Na tom zpravidla děti začínají kolem dvou let věku, kromě fyzických dovedností je také třeba dorůst patřičné výšky. Měla jsem vyhlídnutou značku First bike, která mě zaujala svou lehkostí. Jako jediné na

Tomáškovi jsou právě tři měsíce a náš společný život se pomalu začíná usazovat do zajetých kolejí. Celé to uteklo jako voda a já nemůžu uvěřit tomu, že první tři měsíce měly tak lehký průběh. Žádné proplakané noci, žádné extrémní bolení bříška...naopak spokojené a usměvavé miminko. Proč je to najednou tak jednoduché? Co jsem v případě Emi dělala jinak, že mi první měsíce přišly nekonečně dlouhé? Myslím, že největší zásluhou na tom všem má moje kojení. Cítím, že kojím správně a že to je ten klíč k úspěchu. Emičku jsem kojila s kloboučky a netušila, že by to měl být problém. Až dnes jsem chytřejší, vím mnohem více o problémech s kojením a zpětně si uvědomuji chyby, které jsem dělala a které zapříčinily brzké odstavení. Kloboučky postupně snižují tvorbu mléka. Při plném kojení a častém přikládání je toto postupné snižování velmi nenápadné. Většinou se projeví až kolem třetího,čtvrtého měsíce, kdy přichází první laktační krize. Na kontrolním vážení bývá malý, nebo žádný přírůstek, doporu